Deset důvodů, proč tě nenávidím

Hádali se. Pořád. Kvůli jedné a té samé věci. Chtěla jít s ním, on jí tam nechtěl. Bál se o ní. Hádali se už několik týdnů a den, kdy měl jít, se blížil. Nakonec se rozhodl pro radikální řešení. Věděl, že po tomhle mu nikdy neodpustí, ale pro její bezpečí to udělá moc rád.

Ještě ten den co se rozhodl, se sebral a šel za Cho, aby mu pomohla. Vysvětlil jí svůj plán a ona souhlasila. Pomůže mu. Naplánovali to do posledního detailu a v den jeho odchodu se do toho pustili.

Harry se začal chystat na cestu a Ginny za ním přišla a potichu řekla.

„Nepustím tě. Nenechám tě odejít. Ne samotného.“

„Pochop to. Já tě tam nechci.“

„A proč?! Aby se mi něco stalo? Nejsem malá, zvládnu se o sebe postarat.“

„Ne. Nechci tě tam, protože tam jdu s někým mnohem lepším, než jsi ty.“řekl tvrdě Harry a při pohledu na ní trpěl. Nechtěl jí ubližovat a věděl, že teď ji ubližuje strašně. Zkřivila obličej bolestí a potichu se zeptala:

„S kým tam jdeš?“

„S Cho. Víš, chodíme spolu už dlouho. Kam sis myslela, že jsem se ztrácel vždy, když jsem zmizel? Na trest se Snapem, k Hagridovi? Ježiš, jak jen jsi najivní.“řekl hnusně Harry a otočil se k ní zády. Nechtěl ty slzy, co jí zkrápěli obličej, vidět.

„Nenávidím tě.“zašeptala zničeně.

„No vidíš. To jsme dva. Akorát že já nenávidím tebe.“řekl ledově a otočil se. V duchu trpěl ještě víc než ona, ale navenek vypadal, jako by mu její bolest byla ukradená.

„COŽE?! Za co ty mě nenávidíš? Řekni mi jeden důvod proč?“

„Jeden? Mám jich hned deset, ale nemám čas ti je říkat, protože jdu zachránit svět. S bohem.“řekl, odstrčil jí a odešel. Ona se svezla na zem a štkavě se rozbrečela.

Harry zamířil rovnou ke komnatě nejvyšší potřeby, kde už čekala Cho.

„Tak co? Povedlo se?“

„Je hodně zničená, ale řekla, že mě nenávidí. Ano, povedlo se.“smutně se usmál Harry a třikrát přešel kolem zdi. V té se objevily dveře. Za nimi byla prostorná místnost, s krbem, gaučem, křesílkami, knihovnou, postelí, jídelním stolem a uprostřed místnosti stál Dobby.

„Co může Dobby pro pana Harryho udělat?“zeptal se.

„Prosím, starej se tu o Cho a splň jí vše, na co si vzpomene. Vlastně bude stačit jídlo. Ostatní vytvoří komnata. Teď bych potřeboval brk, inkoust a pergamen.“řekl Harry a před ním se požadované objevilo. Harry si sedl ke stolu a začal psát.

Poté dopis zabalil do obálky a podal ho Cho.

„Až se komnata rozzáří zeleně, znamená to, že je Voldemort mrtví a já stále žiju. V tom případě jí dej tenhle dopis, pokud se však komnata rozzáří červeně, znamená to, že jsem zklamal, zemřel jsem a Voldemort pořád žije. V tom případě ji prosím dej tuhle obálku.“řekl a z kapsy vytáhl obálku druhou a taktéž ji podal Cho.

„Teď už však musím jít. Dobby, přemístíš mě prosím do Prasinek?“

„Samozřejmě. Pro pana Harryho Pottera cokoliv, pane.“zapištěl Doby, chytil se ho a oba s tichým PUF zmizeli.

Objevili se v Prasinkách, odkaď se Harry přemístil neznámo kam.

***

Pozdě v noci se Ginny procházela po hradě a přemýšlela, proč jí to Harry udělal. Najednou do někoho vrazila.  Byla to Cho. Nechápala, co tady dělá. Vždyť má být přece s Harrym, tak co dělá tady v Bradavicích.

„Co tady děláš? To už jste se vrátili z vaší výpravy? A kde pak máš teda toho slavného Harryho Pottera.“zeptala se jedovatě. Až pak si všimla slz na její tváři.

„Nikdy sem neodešla. Celý den jsem byla v Komnatě nejvyšší potřeby. Tohle ti mám dát. Říkal, že když to dopadne tak, jak to dopadlo, tak ti mám dát jen tuhle obálku, ale myslím, že by sis měla přečíst i tuhle druhou.“řekla, podala jí dvě obálky a chtěla odejít, když se najednou zarazila.

„Je mi to celé líto. Měla by si vědět, že jsem s Harrym chodila jen v jeho pátém ročníku. Od té doby jsme jen přátelé.“poté se otočila a opravdu odešla.

Ginny totálně nechápala. Vždyť Harry říkal, že s ní chodil už dlouho. Nechápala. Pomalu se vydala do KNP. Tam si sedla do křesla a otevřela první obálku.

„Drahá Ginny,

Jestli čteš tyto slova, tak jsem zklamal. Nezvládl jsem porazit Voldemorta a to mě moc mrzí. Ještě víc mě však mrzí, jak jsem se k tobě zachoval. Nikdy jsem tě nepodváděl a tak hnusně, jak sem se k tobě jistě choval, to bylo domluvené s Cho. Vím, že mě teď nenávidíš, ale s tím se smířím líp, než abych tě vystavil takovému nebezpečí, jaké by tě čekalo, kdyby si šla se mnou. Cho byla celou dobu schovaná v KNP, kde se o ní staral Dobby, a ty si zase byla v bezpečí celého hradu, kde si mě sice nenáviděla, ale nehrozilo ti nebezpečí.

Doufám, že mi jednou odpustíš, a až se setkáme na druhém břehu, aspoň se mnou promluvíš.

Miluji tě

Navždy tvůj Harry

Po tvářích jí tekly slzy. Tolik ho milovala, a teď už pochopila, jak moc on miloval ji. Jak moc kvůli ní trpěl.

Pomalu a se strachem otevřela druhý dopis.

Stálo v něm:

„Milá Ginny,

Chtěla si znát deset důvodů, proč tě nenávidím? Tady jsou:

1)Nenávidím tě, pro tvou krásu.

2)Nenávidím tě pro květinovou vůni tvých vlasů

3)Nenávidím tě pro tvůj smích

4)Nenávidím tě za to, že jsi tak milá

5)Nenávidím tě pro to, že jsi mně učarovala

6)Nenávidím tě za to, že si mě málem přesvědčila a já tě málem vystavil takovému nebezpečí

7)Nenávidím tě za to, že si se do mě kdy zamilovala

8)Nenávidím tě za to, že jsi tak úžasná

9)Nenávidím tě pro to, že jsem se do tebe zamiloval

10)Nenávidím tě pro to, že tě nikdy nedokážu nenávidět a vždy tě budu milovat

A jaký je tvůj důvod nenávisti? Jelikož ti tento dopis má dát Cho při mém úspěchu, doufám, že mi ten důvod jednou řekneš.

Miluji tě

Harry

Ginny plakala. Strašně plakala a nešlo to zastavit. Najednou se za ní ozval hlas.

„Tak? Jaký je tvůj důvod k nenávisti.“

Pomalu se otočila a uviděla JEHO. Vrhla se mu do náručí.

Plakala ještě víc než před tím, teď to však bylo štěstím

„Nenávidím tě za to, že ses vystavil takovému nebezpečí.“zašeptala a dál plakala.

Když se alespoň trochu uklidnila, sedla si na gauč vedle Harryho a zeptala se.

„Jak to? Cho mi řekla, že si mrtví.“

„Ona si to myslím. Řekl jsem jí, že pokud zklamu, rozsvítí se tahle místnost červeně a pokud uspěji, rozsvítí se zeleně. Voldemort na mě vyslal nějakou kletbu, která mi na okamžik zastavila srdce. Řekl bych, že v tu chvíli Cho zjistila, že sem mrtvý a odešla pryč za tebou. Já jsem se však vzpamatoval, a jelikož nečekal, že bych tu kletbu přežil, nepřipraveného jsem ho zabil. Pak jsem se přemístil sem a našel jsem tě tu číst oba dopisy.“řekl Harry a Ginny ho šťastně objala. Harry se odtáhl a políbil ji.

Den na to se po celém světě rozneslo, že Harry Potter zabil Lord Voldemorta.